Creative class – vítejte ve svìtì nových kreativních lidí
Kreativita je v dnešním pracovním životì žádanìjší než kdy døíve. Budoucnost patøí „creative class“, hledaèi trendù jsou zajedno. Ale kdo jsou vlastnì protagonisté této nové (?) tøídy – a na kterých místech zastávají svou práci?"Kolega nosí dùslednì èernou", podotýká Birgit o novém zamìstnanci. "Ano, jistì", odpovídá Markus se smíchem, "konec koncù pracuje v kreativním oddìlení." Bez ohledu na to, zda mají pravdu drobná každodenní klišé – jedno platí v každém pøípadì: Kreativita v dnešním pracovním svìtì již dávno nepatøí k popisu práce jen ve speciálních oddìleních. Vynalézavost a kompetence nalézat øešení jsou žádány témìø všude.
Epocha ekonomie znalostí
Znalosti jsou centrální surovinou naší doby, to je jisté. Avšak statické vìdìní samo o sobì nestaèí – skuteèný užitek vzniká až pøi rozdìlení informací, dalším zpracování znalostí a koneènì – pøi vzniku nového. Zde jsou žádáni kreativci. Ale kdo jsou? Jsou to pouze umìlci, designéøi, odborníci na reklamu a návrháøi, nebo k nim patøíme všichni? Každý z nás v sobì samozøejmì nese potenciál a èasto jej také využívá, avšak v døívìjších epochách nemìla kreativita v práci vùbec tak vysokou prioritu jako dnes. Pøed zaèátkem éry vìdìní a poèínající ekonomie znalostí tak èasto pøevažovaly lineární pracovní procesy. Rutina byla dùležitìjší než kreativita. Platilo rychlé a bezchybné používání jednou nauèeného, rozvíjení nového však ménì. To se však v posledních desetiletích podstatnì zmìnilo. Rutinních zamìstnání od té doby výraznì ubývá, naproti tomu pøibývá takových, která vyžadují komplexní komunikaci a analytickou práci. Témìø 80 % všech pracujících lidí v rozvinutých zemích dnes vykonává povolání, v jehož centru stojí zpracování informací – to je velké množství. Žádný div, že jsou dnes kreativita a inovace žádanìjší než kdy pøedtím a již pøekonaly svou fázi klíèových slov.
Kreativita jako hodnota podniku
V této souvislosti je však zajímavý také jiný vývoj: podle prùzkumù se dnes nehmotný majetek stává pro podnik významnìjším než hmotný, jak potvrzuje 68 % dotazovaných podnikù, které hýbou hospodáøstvím; pro 28 % mají obì složky stejný význam. Konkrétnì to znamená, že kritéria, jako je hodnota znaèky, know-how, inovaèní síla nebo patenty, mají v nejpravdivìjším smyslu slova hodnotu mnoha penìz. Poèet poslednì zmínìných ostatnì od roku 2000 razantnì vzrostl – v roce 2007 bylo pøihlášeno již dvojnásobné množství patentù než o 7 let pøedtím. Kreativita se tak stala neobyèejnì významným hospodáøským faktorem pro podnik.
Creative class
Ke "klasickému" a na všech stranách známému "creative industry" se mimo jiné poèítají branže jako design, reklama, architektura, hudba, film a umìní. Jistì: zde je kreativita klíèovým faktorem pøi práci. Mùže to být k nevíøe, ale sektor kulturního a kreativního hospodáøství napøíklad v Nìmecku skuteènì stojí na tøetím místì vytváøení hodnot, pøedèí jej pouze strojírenský a automobilový prùmysl.
Americký sociolog Richard Florida zachází ve své knize "The Rise of the Creative Class" (2002) ještì o krok dále, pokud jde o odhad významu kreativity pro ekonomii. Jím nazvaná "creative class" podle nìj tvoøí dokonce ekonomicky rozhodující základ spoleènosti! Ke creative class pøiøazuje více než tøetinu všech amerických pracujících – a tato tøetina vytváøí pøibližnì polovinu hrubého sociálního produktu. Samozøejmì je tøeba vìdìt, že Richard Florida definuje pojem "creative class" o nìco rozsáhleji. K jádru pro nìj patøí ty osoby, jejichž hlavním úkolem je nìco vytváøet. Jejich inovace vedou k novým výrobkùm, optimalizovaným procesùm nebo novým vhledùm. Kromì toho Florida ke creative class poèítá také takzvané creative professionals. Patøí k nim napøíklad právní zástupci, profesoøi, manažeøi, poradci, programátoøi softwaru, inženýøi, lékaøi a jiní – ne neprávem, protože i když jejich hlavní úloha nespoèívá ve vytváøení nového, je i zde žádáno samostatné myšlení a kreativní øešení problémù – tyto profesní skupiny jsou koneènì èasto konfrontovány s komplexními úkoly.
Kam jdou kreativní?
Florida také sleduje, které regiony jsou pro èleny velmi mobilní creative class atraktivní, a identifikuje pøitom tøi faktory, které mají velký vliv na pøistìhování kreativcù: technologie, talent a tolerance. Zatímco oba první jsou známé již dlouho, tolerancí Florida poukazuje na nový aspekt. Tolerance se vyznaèuje otevøeností a pøístupností pro nové – jako mìøítko pro toleranci regionu vidí Florida zacházení s okrajovými skupinami, mezi nìž poèítá mj. homosexuály a umìlce. Pomocí "bohemian index" se pokouší zaznamenat, kolik umìlcù v regionu žije. Floridova teze: Kde panuje tolerance, tam žije mnoho umìlcù, a kde žije mnoho umìlcù, jsou dobré šance, že se pøistìhují další kreativci. Velké spektrum rùzných osobností vede k vysoké výmìnì nových nápadù. A ty nechávají rozkvést hospodáøství.
Mìstùm a regionùm lze dát v dùsledku toho dobrou radu, aby vytvoøily atraktivní prostøedí pro creative class, protože podle Floridy již existuje globální konkurence o kreativce. Ta bude hrát – podle Floridovy teze v jeho pozdìjších publikacích jako "The Flight of the Creative Class" (2006) – rozhodující roli v hospodáøství 21. století.
Co kreativce spojuje
Co tuto skupinu nových kreativcù vzájemnì spojuje? Odpovìï je jednoduchá: vysoká míra autonomie a flexibility. Vytváøejí samostatnì a do znaèné míry nezávisle na smìrnicích novinky které chtìjí urèovat souèasnost a budoucnost.
Že však taková pracovní a životní koncepce nemá jen pozitivní stránky, je jasné. Protože èasto chybí podpora v pøípadì selhání. Nìkteøí se navíc cítí nuceni do spíše pøitìžující samostatnosti, ve které se flexibilita stává nátlakem.
Kreativní komunity
Sítì, které staví na vzájemné pomoci a inspiraci, jsou rozhodujícím prvkem nejen v tìchto pøípadech. Kreativcùm plným nadšení poskytují povzbudivé prostøedí. Napøíklad Uchronia Community, která byla založena skvìlými belgickými designéry Janem Kriekelsem & Arnem Quinzem. Chtìjí spojit kreativitu se spiritualitou. Znamená to vyhýbat se reflexi vlastních hodnot, ideologiím myšlení, a obrátit se ke globální shodì. Koncepce funguje: Komunita roste a podporuje vznik nových výrobkù, nápadù a koncepcí.
Jiný druh komunity pro kreativce se nachází napøíklad na tøech stanovištích ve Vídni: ve šroubárnì, továrnì na klobouky a parku Rochus. Kreativní pracovníci si zde mohou pronajmout kanceláøské plochy – podle motta: "Home office byla vèera, dnešek patøí komunitì". Komu doma padá strop na hlavu a kdo radìji stráví den se stejnì smýšlejícími, namísto aby sedìl sám doma, nalezne zde povzbuzující pracovní prostøedí. Zároveò vznikají kooperace a synergie. Pokud nìkdo napøíklad potøebuje grafika, povìøí hned toho z protìjší kanceláøe, namísto aby hledal externího. A zkrátka nepøijde ani faktor zábavy – oslavy nebo vernisáže se prostì spoleènì poøádají lépe.
Anna Voltren
